Vosa, sršeň, včela, nebo čmelák
Rozlišení má praktický důsledek: včely a čmeláci jsou opylovači a nelikvidují se. Včelí roj odchytí včelař, čmeláčí hnízdo se zpravidla ponechává.
| Vosa | Sršeň | Včela | Čmelák | |
|---|---|---|---|---|
| Velikost | 12–18 mm | 25–35 mm | 12–15 mm | 15–25 mm |
| Tělo | lesklé, téměř lysé | lesklé, řídce ochlupené | hustě ochlupené | mohutně ochlupený |
| Zbarvení | sytě žlutočerné | hnědočervená hlava a hruď, žlutočerný zadeček | matně hnědožluté | černý s pásy, často bílý zadeček |
| Pas | nápadně zúžený | nápadně zúžený | méně výrazný | není patrný |
| Zdroje potravy | hmyz, maso, sladké | hmyz, míza, spadané ovoce | nektar, pyl, medovice | nektar, pyl |
| Aktivita | denní | i za soumraku, láká ji světlo | denní | denní |
| Bodnutí | opakovaně | opakovaně | jednou, žihadlo zůstává | opakovaně, zřídka |
Sršeň je nejsnáze rozeznatelná podle velikosti — dosahuje zhruba dvojnásobku vosy a za letu vydává hlubší, hlasitější zvuk. O potraviny na stole se na rozdíl od vosy nezajímá; loví jiný hmyz a vyhledává mízu stromů a spadané ovoce. Bývá aktivní i za soumraku a přilétá ke svítícím oknům.
Přes svou velikost je sršeň mimo okolí hnízda méně útočná než vosa. Hnízdo však brání velmi důrazně.
Rozhodujícím znakem je zájem o maso. Vosy jsou predátoři a bílkovinnou potravu aktivně vyhledávají, včely ani čmeláci nikoli.
Sladké zdroje a vodu naopak navštěvují všechny tři skupiny — včely kromě nektaru sbírají také medovici a sladké šťávy z poraněných stromů. Zájem o sladké proto vosu od včely spolehlivě nerozliší.
Druhy vos v České republice
Vosa obecná (Vespula vulgaris) — 12–17 mm. Hnízdí v podzemních dutinách, kompostech i podstřeší. Na čele má kresbu ve tvaru tří teček.
Vosa útočná (Vespula germanica) — 13–17 mm. Druhý nejběžnější druh, hnízda často v budovách a ve zdech. Od vosy obecné se liší kresbou na čele (kotva místo teček) a bývá agresivnější, zejména v závěru léta.
Sršeň obecná (Vespa crabro) — 25–35 mm. Největší zástupce, hnědožlutě zbarvený. Hnízdí v dutinách stromů a podstřeší. Přes svou velikost je méně útočná než vosy, brání však hnízdo velmi důrazně.
Vosa saská (Dolichovespula saxonica) a vosa lesní (Dolichovespula sylvestris) — menší, nadzemní kulovitá hnízda pod přesahy střech a na větvích. Kolonie jsou méně početné.
Samotářské vosy hnízda nezakládají a nejsou agresivní. Zásah nevyžadují.
Jak vypadá vosí hnízdo
Vosy staví hnízdo z papírovité hmoty, kterou vytvářejí z rozžvýkaného dřeva smíseného se slinami. Materiál je šedý až hnědý, na omak křehký, se zřetelnou vrstevnatou kresbou.
Charakteristické znaky:
- kulovitý až oválný tvar
- jediný vletový otvor, zpravidla ve spodní části
- vnitřní plásty orientované vodorovně, otvory buněk směřují dolů
- šedá až světle hnědá barva
Včelí dílo je naproti tomu z vosku, žluté, tvořené svislými plásty a bez vnějšího obalu.
Sršní hnízdo
Sršně staví ze stejného materiálu, ale hrubšího a s většími buňkami. Pro stavbu využívají trouchnivé dřevo, takže hnízdo bývá spíše okrově až hnědě zbarvené, zatímco vosí je šedé.
Hlavní rozdíl je v umístění. Sršně vyhledávají dutiny — dutiny stromů, podstřeší, komínová tělesa, půdy, zahradní domky. Volně zavěšené hnízdo staví jen výjimečně. Je-li hnízdo v dutině, sršně vnější obal často nedokončí a viditelné zůstávají holé plásty.
Protože je hnízdo obvykle skryté, prozradí je až letová aktivita u vletového otvoru. Sršně přitom létají i za soumraku.
Vývoj během sezóny
| Období | Velikost hnízda | Stav kolonie |
|---|---|---|
| Duben–květen | golfový míček | zakládá pouze královna |
| Červen–červenec | tenisový míček a více | první generace dělnic, rychlý růst |
| Srpen–září | maximum | vrchol početnosti, líhnou se mladé královny a samci |
| Říjen–listopad | dál se nezvětšuje | kolonie se rozpadá a zaniká |
| Zima | prázdné | přezimují jen oplozené královny mimo hnízdo |
Přesný termín zániku kolonie závisí na průběhu počasí — za teplého podzimu může aktivita přetrvávat do listopadu. Staré hnízdo se v další sezóně znovu neosidluje.
Nejvyšší míra obtěžování připadá na srpen a září. Královna v této fázi přestává klást dělničí vajíčka. Dělnicím tím odpadá péče o larvy i sladký sekret, který od nich získávaly, a zdroje cukrů proto vyhledávají jinde — v okolí potravin, nápojů a spadaného ovoce.
Kde hnízda hledat
Na objektu: podstřeší a půda, dutiny obvodového zdiva, roletové boxy, podhledy, komínová tělesa, zahradní domky a kůlny.
Na zahradě: podzemní dutiny a opuštěné nory, kompostéry, husté keře, dutiny stromů, prostory pod terasami.
Hnízdo lze lokalizovat sledováním letové dráhy — vosy se vracejí opakovaně stejnou trasou k jednomu místu. Nejlépe je to patrné za slunečného dne dopoledne.
Našli jste hnízdo
Nepřibližujte se k němu a nezkoušejte určit druh zblízka. Vosy vnímají pohyb v okolí hnízda jako ohrožení.
Vyfotografujte je z bezpečné vzdálenosti a pošlete fotografii na deratiz@deratiz.cz, nebo situaci popište telefonicky na +420 732 555 991. Určíme druh a navrhneme postup.
Jde-li o včelí roj, zprostředkujeme kontakt na včelaře — roj se odchytává, nelikviduje.
Podrobnosti k zásahu najdete na stránce hubení vos a sršní.