Hubení švábů – rus domácí
Nejčastějším švábem u nás je rus domácí (viz foto). Druhým běžným druhem je šváb obecný — výrazně větší, tmavý a lesklý, vyhledávající chladné a vlhké prostory.
Na druhu záleží. Rus domácí dobře přijímá gelové nástrahy, šváb obecný podstatně hůř — u něj proto zásah kombinujeme s reziduálním postřikem a ošetřením okolí kanalizace. Určení druhu je tak první krok, ne detail.
Upřednostňuje temná, teplá a vlhká místa v nejbližším okolí zdroje potravy. Nejčastěji je tak najdeme v kuchyních a koupelnách. Schovávají se a přežívají ve spárách, škvírách a mezerách. Přes den si jich nemáme šanci všimnout pokud jejich populace nedosáhla určité úrovně, nebo nebyla vystavena nežádoucím vlivům.
U rusa domácího se uvnitř ootéky nachází zhruba 30–40 vajíček a při pokojové teplotě jim cesta k dospělosti zabere přibližně 2 měsíce. U švába obecného je vajíček v ootéce podstatně méně a vývoj trvá výrazně déle. V průběhu se vyvíjejí a svlékají z kůže. Při tomto aktu však část z nich zahyne, neboť v ní zůstane zaklíněna. Často také konzumují své svlečky. Jejich pohlaví se určí až posledním vývojovým stádiem, kdy se promění v dospělce. Samičky jsou oválnější a křídla jsou delší než tělo. Naopak samci jsou štíhlejší a křídla nepřesahují délku těla.
Pro jejich správnou kontrolu je nutné:
- Udržovat maximální čistotu
- Eliminovat volně dostupnou potravu
- Minimalizovat škvíry, mezery a praskliny
Švábi se rozmnožují velmi rychle a mohou být zdravotním rizikem. Neoddalujte zásah.
Eliminací veškerých zdrojů potravy (i ty nejmenší drobky a mastnoty) jsou švábi odkázáni pouze na gelovou nástrahu a celkový proces je tak účinnější.
Monitorování
Je velmi důležité mít od začátku kontrolu nad populací a udržovat si její záznamy. K jejich monitorování se používají lepové pasti. Ty jsou pokládány do míst, kterými švábi běžně prochází. Díky monitorování tak můžeme vidět, zda se situace zhoršuje či zlepšuje.
Zásahy proti švábům se musí opakovat každé dva týdny. V případě, že při monitorování a prohlídce není objevena aktivita, lze zásah považovat za poslední.
Gelové nástrahy
Jsou nejlepším řešením kompletní eliminace švábů. Gel je v malých kapkách nanášen do škvír, spár, mezer a také do cest, které švábi běžně volí k nalezení potravy.
Otrávení jedinci se následně vracejí do míst úkrytů, kde zahynou. Na výkalech dospělců a na mrtvých jedincích pak “hodují” další švábi. Ti jsou následně také otráveni.
Chemický zásah
V případě velkého výskytu Rusa domácího je nejlepší volbou chemický zásah. Ten rapidně sníží populaci a situaci je tak následně možné dostat pod kontrolu pomocí gelové nástrahy.
V průběhu zásahu jsou všechny škvíry, mezery a další potenciální místa, na kterých se můžou švábi schovávat, ošetřeny specializovaným dezinsekčním produktem, jenž na kontakt švába zabije a také za sebou zanechá reziduální vrstvu.
Po takovémto zásahu je nutné pečlivě umýt veškeré plochy, jenž mohou přijít do kontaktu s potravou.